Krása
Jak krásné je žít?
Jak dá se vnímat krása?
Jak vím, že to co je, je krásné?
Řekl mi to někdo snad?
Ne. Krásu nevidíš, necítíš, neslyšíš.
Krása je pocit. Krása je nadšení v mém srdci. Krása ve mně vyvolává lásku, soucit, štěstí.
Někdo mě kdysi dávno naučil, že věci mohou být krásné, ale tenkrát to bylo jenom slovo. Třeba květina byla "krásná" když jsem ji viděla, ale ve skutečnosti jsem krásu jejích okvětních lístku neprocítila. Až když jsem se stala celkem a uvědomila si, že já jsem ta květina a stala se tou květinou, pak teprve jsem pocítila Krásu květiny. Krásu světa, života.
Když vidíte zapadat Slunce a uchvátí vás rozmanitost barev červánků, pocítíte radost, lásku, štěstí? Staňtě se tím oblakem. Vnímejte paprsky jak se dotýkají ne těla, ale duše. Rozplyňte se v barvách západu. Už cítíte štěstí?