Hmota co není hmota
Jsou dva způsoby jak můžeme uvažovat o hmotě (materii). Tím prvním je klasická pevná hmota, kterou můžeme vzít do ruky a tak podobně. Zkrátka to, co nás hned napadne pod tímto pojmem. Tím druhým je uvažování o hmotě jako o molekulách, atomech, iontech, kvarcích a tak dále. Uvažijeme o ni jako o energii. Vše, co vidíme kolem nás je ve své podstatě energie o různých vibračních frekvencích. Čím pevnější hmota je, tím nižší má rezonanci.
V našem vnímání je určitá škála frekvencí, ve které se pohybujeme a které můžeme vidět. To je ten svět, co vidíme. Ale pak jsou tady další frekvence, které už nejsme schopni vnímat a ve kterých se nachází zase další světy. Takto můžeme existenci rozdělit do jednotlivých dimenzí, kde každá dimneze má určitou škálu vibrací. Svou vibraci můžeme měnit tím, jakou energii a jaké pocity vytváříme. Když máme negativní myšlenky rezonance se snižuje. Naopak s pozitivními myšlenkami a pocity se rezonance zvyšuje a umožňuje nám vnímat zase další škálu frekvencí. Takto se vysvětluje to, proč někteří lidé vidí například duchy nebo třeba auru.
Takže první hlavní věcí, kterou si musíme uvědomit je, že vše je se vším propojeno, jelikož je vše energie a ta je všudypřítomná.
Druhou věcí je to, že ne každý, kdo vidí neby slyší to, co ostatní ne, neznamená, že je zralý na blázinec. Ale je možné, že je jen o nějakou tu vibrační frekvenci jinde.